Dobrý sluha nebo zlý pán?
Základní informace
Mitragyna speciosa, v Thajsku známý jako kratom a v Malajsii jako Biak-Biak, je strom pocházející z tropických oblastí jihovýchodní Asie. V těchto zemích se tradičně užívaly ke konzumaci jeho sušené listy, a to formou kouření, žvýkání nebo v drcené podobě k přípravě nápojů (Estlack et al., 2020; Hassan & Muzami, 2013; Takayama, 2004). Do těchto nápojů se často přimíchává šťáva citrusů, která usnadňuje extrakci alkaloidů obsažených v kratomu (Roubík & Šindelář, 2021). Vzhledem ke své schopnosti vázat se na opioidní receptory v lidském těle je kratom opioid (Hlaváček, 2023). Na trhu se momentálně pohybuje spousta různých „barev“ kratomu, které jsou dle některých zdrojů spojené s odrůdou stromu. Jiné zdroje však uvádí, že barva kratomu nesouvisí s odrůdou, ale s formou zpracování a tím pádem „druhy“ kratomu jsou pouze komerční marketingový konstrukt (Hlaváček, 2023).
Účinky
Všechny účinky kratomu na lidský organismus nejsou v současnosti zcela známé, neboť většina výzkumů zabývající se vlivem látek v něm obsažených, byla prováděna na zvířatech, u kterých může být reakce na určité látky zcela odlišná než reakce na lidský organismus (Yamamoto & Horie, 1999). Vyzdvihovány jsou především analgetické účinky podobné užití opia a stimulační účinky obdobné vlivům koky, kdy rozdíl mezi těmito účinky činí především dávkování (do 5 g – stimulant -> nabuzení organismu, nad 5 g – analgetikum až sedativum -> utlumení organismu, euforie) (Takayama, 2004; Warner et al.,2016). Dávky nad 15 g, mohou vést ke změnám nálad, nadměrnému pocení, nevolnosti a závratím (Roubík & Šindelář, 2021). Efektivita kratomu je převážně spjata s psychoaktivními látkami mitragynin a 7-Hydroxymitragynin (Yamamoto & Horie, 1999). Právě 7-Hydroxymitragynin je dle některých zdrojů až 13x účinnější než morfin, co do působení na opioidní receptory (Roubík & Šindelář, 2021; Takyama, 2004). První účinky po pozření se mohou dostavit již po 10 minutách a přetrvávat mohou až 90 minut (Warner et al., 2016).
Rizika (absence kontroly kvality, vznik závislosti)
Nedostatek kontroly ze strany příslušných institucí způsobuje, že v komerční sféře nelze zaručit kvalitu produktu a na trhu se tak objevuje řada produktů nesoucí název KRATOM, ale s markantními rozdíly v obsahu účinné látky a také s příměsí potenciálně toxických látek (Kikura-Hanajiri & Kawamura, 2009). S tímto je spjat také primární problém současnosti ve vztahu ke kratomu. Neexistují přesně popsané účinky při užití současně s jinými látkami, medikacemi nebo stimulanty a může tak dojít k nežádoucím vlivům při jejich kombinaci (Swogger & Walsh, 2018).
Názor na vznik závislosti při užívání kratomu není jednotný. Některé zdroje uvádějí, že potenciál vzniku závislosti u kratomu je na rozdíl od jiných opioidů velmi nízký. Zde pozor, ve srovnání s jinými opioidy! Jiné však uvádějí, že při pravidelném užívání může vzniknout velmi silná závislost (Takayama, 2004). Při vysazení užívání pak dochází k abstinenčním příznakům srovnatelným s jinými opiáty jako je např. nespavost, podrážděnost, žaludeční potíže, nevolnost a další (Prozialeck & Jivan, 2012).
Je třeba zmínit, že jsou již i případy, kdy byl kratom spojován s úmrtím uživatele. Jednalo se však převážně o kombinaci s jinými drogami či látkami (Prozialeck & Jivan, 2012).
Legislativní rámec
V místech, kde má KRATOM až staletou tradici je často paradoxně zakázán. Z důvodu narůstajících případů závislosti, byl kratom v roce 1979 Thajskou vládou uveden v zákoně o narkotikách (Thai Narcotics Act) a bylo zakázáno jeho držení a distribuce. Zároveň bylo uzákoněno kácení kratomu a zákaz výsadby nových stromů. V roce 2013 byla výsadba opět povolena a kratom povolen k léčebným účelům. V Malajsii byl v roce 2003 kratom uveden v zákoně o jedovatých látkách (Poison Act) (Hassan & Muzaimi, 2013). Zákaz platí také v Austrálii a některých státech USA. V Evropě je kratom zakázán v Dánsku, Švédsku a Polsku (Roubík & Šindelář, 2021). Česká legislativa na kratom momentálně nepohlíží jako na potravinu, doplněk stravy ani jako na lék či omamnou a psychotropní látku. Jeho status je stanoven jako „sběratelský předmět“. Momentálně se připravuje novela nařízení vlády o seznamu návykových látek, která by měla stanovit určité regule pro tuto látku (Roubík & Šindelář, 2021).
Závěr
Chceme-li být objektivní, musíme zmínit, že existuje také řada studií, které uvádějí pozitivní účinky kratomu a poukazují na jeho možné místo, které si postupem času vydobude např. v lékařství, kde bude odborníky předepisován a dávkován ve vybraných situacích. S ohledem na všechny současné neznámé však vnímáme jako velký problém převážně nedostatek regulací této látky na trhu příslušnými institucemi a ve snadné dostupnosti obzvláště pro děti a dospívající jedince, kdy si jej mohou obstarat i sami například v tzv. kratomatech, tedy automatech na kratom (Ostrava, Opava atd…). Velkou roli v této problematice hrají také sociální sítě, které fungují jako nežádoucí propagační médium, často poskytující necelé, či zavádějící informace. Proto je zapotřebí k této látce přistupovat velmi obezřetně a být si vědom i existence určitých rizik a preventivně působit na budoucí potenciální uživatele, zejména v oblasti dostatečné informovanosti.
…a nezapomeň! Na každém rozhodnutí záleží.
Zdroje
- TAKAYAMA, H. Chemistry and Pharmacology of Analgesic Indole Alkaloids from the Rubiaceous Plant, Mitragyna speciosa. Chemical and Pharmaceutical Bulletin [online]. 2004, 52(8), 916-928 [cit. 2023-06-08]. ISSN 0009-2363. Dostupné z: doi:10.1248/cpb.52.916
- HASSAN, Z., M. MUZAIMI, a kol. From Kratom to mitragynine and its derivatives: Physiological and behavioural effects related to use, abuse, and addiction. Neuroscience & Biobehavioral Reviews [online]. 2013, 37(2), 138-151 [cit. 2023-06-08]. ISSN 01497634. Dostupné z: doi:10.1016/j.neubiorev.2012.11.012
- ROUBÍK, L., M. ŠINDELÁŘ. KRATOM – Zázračná bylina nebo nebezpečná droga? – Institut moderní výživy. Institut moderní výživy [online]. 20. 4. 2021 [cit. 08.06.2023]. Dostupné z: https://www.institutmodernivyzivy.cz/kratom/#legalni-status
- EASTLACK, S., C. Elyse, M. Cornett, A. D. Kaye. Kratom—Pharmacology, Clinical Implications, and Outlook: A Comprehensive Review. Pain and Therapy [online]. 2020, 9(1), 55-69 [cit. 2023-06-08]. ISSN 2193-8237. Dostupné z: doi:10.1007/s40122-020-00151-x
- YAMAMOTO, L., T. S. HORIE, a kol. Opioid receptor agonistic characteristics of mitragynine pseudoindoxyl in comparison with mitragynine derived from Thai medicinal plant Mitragyna speciosa. General Pharmacology: The Vascular System [online]. 1999, 33(1), 73-81 [cit. 2023-06-08]. ISSN 03063623. Dostupné z: doi:10.1016/S0306-3623(98)00265-1
- KIKURA-HANAJIRI, R., M. KAWAMURA, a kol. Simultaneous analysis of mitragynine, 7-hydroxymitragynine, and other alkaloids in the psychotropic plant “kratom” (Mitragyna speciosa) by LC-ESI-MS. Forensic Toxicology [online]. 2009, 27(2), 67-74 [cit. 2023-06-08]. ISSN 1860-8965. Dostupné z: doi:10.1007/s11419-009-0070-5
- WARNER, M., L. Nellie a kol. The pharmacology and toxicology of kratom: from traditional herb to drug of abuse. International Journal of Legal Medicine [online]. 2016, 130(1), 127-138 [cit. 2023-06-08]. ISSN 0937-9827. Dostupné z: doi:10.1007/s00414-015-1279-y
- KRATOM: zázračná bylina nebo nebezpečná droga ? Vzniká na něj závislost? Je kratom legální? | L. Roubík & M. Šindelář, 2021. In: YouTube [online]. 22. 04. 2021 [09.06.2023]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=OAgT3LzVj3s&ab_channel=InstitutModerniVyzivy. Kanál uživatele Institut Moderni Vyzivy
- HLAVÁČEK, V., 2023. 188: Kratom | Psychedelika | Harm Reduction. In: BrainWeAre [podcast]. 14.02.2023 [cit. 09.06.2023]. Dostupné z: https://brainya.org/kratom-psychedelika-harm-reduction/
- PROZIALECK, W., C. JIVAN, a kol. (2012) Pharmacology of kratom: an emerging botanical agent with stimulant, analgesic and opioid- -like effects. The Journal of the American Osteopathic Association, 112.12, 792-799.
- SWOGGER, M., T. a Zach WALSH. Kratom use and mental health: A systematic review. Drug and Alcohol Dependence [online]. 2018, 183, 134-140 [cit. 2023-06-09]. ISSN 03768716. Dostupné z: doi:10.1016/j.drugalcdep.2017.10.012